Tím, jakou hudbu posloucháš, měníš svět kolem sebe
 


SUPER TEST

25. září 2007 v 21:28 | Verdy, A7Xka |  Testy
Nejdříve si přečtěte otázky od 1 do 23. Nepodvádějte,tím myslím aby jste se nedívali dolů,jinak to nemá cenu!!=)
1) jméno idola, popřípadě kluka
2) nějakou část těla
3) dárek, co ti někdy dal
4) kus nábytku
5) něco, co patří k vybavení bytu
6) barva
7) zvíře
8) část těla
9) příslovce, které vyjadřuje stav nálady
10) zvířecí zvuk
11) nějaký předmět
12) cokoli, čím můžeš něco pevně uchopit
13) část oblečení
14) část těla
15) název tvé nej písničky
16) jméno zpěváka
17) něco, co dělá hluk
18) otvor na těle ( např. pusa,nos)
19) sladkost
20) část kalhot
21) nějaká domácí práce
22) oblíbené číslo
23) část obličeje
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
odpovědi pište místo číslic



Mé rande s ...(1)
Když jsem otevřela dveře, políbil mě na ...(2).
V ruce držel...(3)
Společně jsme si sedli na...(4)
Samou nervozitou zakopl o... (5)
Bylo mu chudákovi tak trapně, že... (6)
Ale to ještě nebylo všechno!
Kde se vzal tu se vzal můj/moje... (7) Chicco, lehl/a jsi k jeho nohám a začal/a mu lízat (8)
(9) si setřel Chiccovi sliny.
Chicco se nevzdal a začal (10)
Byla jsem z toho tak nervozní, že jsem po Chiccovi hodila (11)
Pak jsme se začali konečně líbat.
Byla jsem úplně mimo.
Pak si mě k sobě... (12) přitáhl a začal mi pomalu a vášnivě svlékat... (13)
Něžně jsem ho pohladila po ...(14)
a zašeptala mu do ouška :... (15)
Tak ho to dojalo, že mi zazpíval nejnovější hit od ...(16).
Bohužel to v jeho podání znělo jako ...(17)
Abych ho nenápadně utišila co nejrychleji, strčila jsem mu do ...(18) jeho oblíbené ...(19).
Když v tom mu začal v (...20) zvonit mobil. Byla to jeho máma.
Má prý jít okamžitě domů, protože zapomněl ...(21).
Škoda! Ale slíbil mi, že si za ...(22) dní uvidíme.
Na rozloučenou mi ještě vtiskl na... (23) vášnivý polibek.
.
.
.
.
.
.
.
Co vyšlo nám?

test Verdy:

Mé rande s Tomem ( Kasabian )

Když jsem otevřela dveře, políbil mě na ruku. V ruce držel kytku. Společně jsme si sedli na skřínˇ.
Samou nervozitou zakopl o televizi. Bylo ,mu chudákovi tak trapně, že zmodral. Ale to ještě nebylo všechno! Kde se vzala tu se vzala moje srnka Chicco, lehla si k jeho nohám a začala mu lízat hlavu. Výborně si setřel Chiccovi sliny. Chicco se ale nevzdala a začla pípat jak o život. Byla jsem z toho tak nervozní, že jsem po Chiccovi hodila kamenem. Pam jsme se začali konečně líbat. Byla jsem z toho úplně mimo. Pak si mě k sobě přitáhl nohama a začal mi pomalu a vášnivě svlékat tričko. Něžně jsem ho pohladila po noze a zašeptala do ouška: " Somewhere Between Waking And Sleeping".
Tak ho to dojalo, že mi zazpíval nejnovější hit od Enriqua Iglesiase. Bohužel to v jeho podání znělo jako bomba. Abych ho nenápadně utišila co nejrychleji, strčila jsem mu do ucha jeho oblíbené bonbony. Když v tom mu začal v nohavici zvonit mobil. Byla to jeho máma. Má prý jít okamžitě domů, protože zapomněl vyluxovat. Škoda! Ale slíbil mi, že se za 7 dní uvidíme. Na rozloučenou mi ještě vtiskl na pusu vášnivý polibek.
.
.
.
test A7Xky

Mé rande s Jimmym (Avenged Sevenfold)

Když jsem otevřela dveře, políbil na tvář. V ruce držel plyšáka. Společně jsme si sedli na gauč. Samou nervozitou zakopl o stůl. Bylo mu chudákovi tak trapně,že z toho byl celý bílý. Ale to ještě nebylo všechno! Kde se vzal tu se vzal můj kocour Chicco, lehl si k jeho nohám a začal mu lízal ruce. Nechutně setřel Chicco sliny. Chicco se ale nevzdal a začal štěkat jak o život. Byla jsem z toho tak nervozní, že jsem po Chiccovi hodila tužkou. Pak jsme se začali konečně líbat. Byla jsme z toho úplně mimo. Pak si mě k sobě přitáhl rukama a začal mi pomalu a vášnivě svlékat tričko. Něžně jsem ho pohladila po hlavě a zašeptala mu do ouška."I Don't Love You" Tak ho to dojalo,že mi zazpípal nejnovější hit od Enriqua Iglesiase. Bohužel to v jeho podání znělo jako motor. Abych ho nenápadně utišila co nejrychleji, strčila jsem mu do pusy jeho oblíbené Tiramisu. Když v tom mu v kapse začal zvonit mobil. Byla to jeho máma. Má prý jít okamžitě domů, protože zapomněl umýt nádobí. Škoda! Ale slíbil mi,že se za 6 dní uvidíme. Na rozloučenou mi ještě vtiskl na pusu vášnivý polibek.
 


Coldplay - Trouble

25. září 2007 v 18:48 | Verdy |  videa


Dívka a Chlapec (příběh se štastným koncem)

25. září 2007 v 18:39 | A7Xka |  smutné příběhy od A7Xky
Děvče se zeptalo chlapce,jestli si myslí,že je pěkná a on odpověděl ne.

Zeptalo se ho,jestli by s ní chtěl být navždy a on odpověděl ne.

Potom se ho zeptala,jestli by plakal,kdyby odešla a on odpověděl ne.

Řekla dost.

Odešla pryč,slzy padaly dolů po její tváři a chlapec ji chytil za ruku a řekl:

"Nejsi pěkná,jsi nádherná,nechci být s tebou navždy,já potřebuju být s tebou navždy,kdyby si odešla...zemřel bych..."

Smrt Čeká

25. září 2007 v 18:21 | A7Xka |  smutné příběhy od A7Xky
Podívala se naposledy z okna...prosila ať se příjde...! On jediný ji mohl pomoci...od otce,od života,od smrti....stále pevně věřila že příjde! Čekala....čekala týden, dva, měsíc! Bolestivě snášela tvrdé a hrubé rány jejího nevlastního otce s myšlenkou na něj, že za ní ten den přijde, že ji stále miluje, že ji vrátí svoje srdce...! Seděla na posteli a hrdě zadržovala slzy....věděla...že NEPŘIJDE. Podívala se naposledy z okna, kde nedávno pršelo a odešla...šla a šla. Nevěděla kam, bylo ji to jedno...k tomu aby snášela dál rány otce ji už nestačila pouhá myšlenka na něj, neměla pro co žít!!! Najednou se zastavila před velkým stromem...stromem který se najednou objevil na prázdné louce....stromem na kterém bylo neznámé lanko....A byla rozhodnutá! Postavila se na kámen pod lanem a dala si kličku okolo krku. Naposledy prosila ať přijde za ní...aby ji zachránil, vrátil ji jeho srdce, důvod proč žít...Koukla se nahoru, na zatažené nebe a uviděla JI (smrt). Už tam na ni čekala, čekala až ukončí svůj život! Natáhla k ní ruku... Stačí tak málo, jen kousíček k smrti! A v tom ho z dálky spatřila. Byl na druhém konci louky a vyděšeně na ni koukal. Blikla v ní jiskřička naděje....byla tak blízko k smrti.....začala JI naléhavě prosit aby mu mohla aspoň pohlédnout do tváře! ONA na ni jen pohlédla a zmizela. Stála tam dál a mlčky koukala, jak tam její láska stojí. Proč nejde blíž?? ptá se sama sebe. Natáhla k němu ruku....,,Je pozdě, moc pozdě...." špitla. Věděla, že ONA se vrátí....že pro ni přijde! A měla pravdu, vedle ní ONA stála, a čekala....,,JE ČAS " řekla a natáhla k ní ruku. ,,Ne, ještě ne, on mě zachrání, on mi svoje srdce vrátí!" prosila JI . A opravdu, šel pomalu k ní. Byla šťastná...přišel! ONA ale nechala ruku nataženou a udělala letmý pohyb prstu k sobě...Kluk roztáhl náruč, a ona plně rozhodnuta chtěla jít k němu. Kámen, na kterým stála byl ještě kluzký od deště a ona...sklouzla se jí noha, dotkla se JI a........ visela. Před očima se jí mlžilo, jen malou škvírečkou v zamlžených očích koukala na svojí lásku, která k ní běžela a něco volala. Nic neslyšela, nic necítila, všechnu sílu dávala do svých očí, aby zůstaly otevřené...aby ho mohla vidět!! Toho, kvůli kterému tady je, kvůli kterému je teď s ...lano ji řeže to krku, vlasy ji vlají do obličeje, malá škvírka kde ho vidí mizí v dáli. ,,MILUJU TĚ " uslyší od něj ty nejhezčí slova na světě...a pak je ticho, hluboké ticho...nic necítí, nic neslyší, nic nevidí......nemá oči......nemá život....Neví, že její láska stojí u její mrtvoly a brečí...brečí a v rukách svírá svoje srdce které ji chtěl dát, brečí a prosí o odpuštění, brečí a křičí....křičí svou bolest! Křičí, že nepřišel dřív...že ji nezachránil! Křičí, že to bez ní nezvládne, že ji miluje, že se bál přijít dřív...bál se že ji zlomil srdce!!!Nevěděl že to srdce se snažila držet i přes rány otce pohromadě....kvůli němu!! Křičí, brečí, prosí, miluje ji....Ale to už ona neví..........NIKDY TO UŽ NEBUDE VĚDĚT!!

On přijde

25. září 2007 v 18:03 | A7Xka |  smutné příběhy od A7Xky

Teplé paprsky odpoledního sluníčka dopadaly oknem do malého nemocničního pokoje. Jen čtyři zdi, okno, dveře, postel skříň a malý stolek. Tady se čas neměří na hodiny a minuty, ale na kapky infuzí, krevních konzerv a slz. Na posteli ležela dívka, která doufala v zázrak. Nikdy nepřestala věřit, že se uzdraví. Nikdy neplakala pro ztracené kaštanové vlasy. Nikdy se nepoddala bolesti. Pořád věřila v zázrak.Nikdy mu neměla za zlé, že od ní odešel, když se dozvěděl o její nemoci. Jen toužila po tom ho spatřit. Věděla, že umírá, ale přesto věřila, že se stane zázrak. Upřeně hleděla na kapky infuzí, které jedna po druhé proudily do jejích žil. Doufala, že přijde. Tak moc si to přála. Najednou cítila něčí přítomnost. Otevřela oči a viděla Ji tam stát. Srdce se jí zachvělo. "Ještě ne! On přijde" smlouvala s ní. Nepřestávala věřit. "Je pozdě musíme jít…….." řekla dívce a natáhla k ní ruku. Ta se naposled zadívala na dveře pokoje a odevzdaně uchopila tu chladnou bílou ručku. Zadívala se do těch nádherných očí. Jediná slza a už nic víc. Poslední kapka odměřila její život. Už se nikdy nedozví, že stál za dveřmi jejího pokoje. Strach z toho , že jí zlomil srdce, mu nedovolil vstoupit. Možná by vešel, kdyby věděl, že ona ho pořád miluje a že za těmi dveřmi umírá………


Skála

25. září 2007 v 18:01 | A7Xka |  smutné příběhy od A7Xky
Seděla na skále...Na skále,která jí zničila život...Přemýšlela...Chtěla za ním...

Proč jsi mě opustil?Proč jsi mě nechal na tomhle zkurveným světě?Proč jsi mě nevzal s sebou?Proč jsem teď sama a brečím na tyhle pitomý skále?Odešel jsi ...Navždy...Poslední slova,která vyšla z tvých úst se ztratila ve skalách.Řekl jsi jen:"Miluju tě!Promiň,ale musím...!" a udělal jsi jeden jediný krok...Krok,který změnil oba naše životy.Krok do věčného prázdna...Krok,který se NIKDY nedá vrátit!

Zkoušla jsem tě zachytit,ale ty jsi mi tu zatracenou ruku nepodal!Nechtěl jsi...Stála jsem tam a dívala se na tvý tělo,který tam dole leželo bez náznaku života...Nedýchal jsi...Nedýchal jsi za sebe,ale vždy si dýchal jen za druhé...A to tě dohnalo až tam dolů...Ani nevím jak dlouho jsem tam stála a dívala se na tvý tělo,který jsem tollik milovala...Na tělo,které mě v deštivých nocích zahřívalo,které mi dávalo pocit jistoty a bezpečí...Teď si ale uvědomuju,že mě už nikdy neobejmou tvoje ruce,že už se na mě nikdy nepodíváš těma modrýma očima,nikdy už mi nebudeš šeptat slova lásky...Už nikdy...

Čtu si tvoje dopisy,vybavuju si každou SMS-ku kterou jsi mi za tu dlouhou dobu napsal...Slzy, které mi smáčí tvář už ani nevnímám...Od té doby co jsi mě tady nechal jsou vždy při mě...Jsem na ně zvyklá...Jsou jako kapky deště,nikdy nevíš kdy přijdou,ale u mě jsou jako ta největší bouřka uprostřed léta.

Poslední dopis,který jsi mi dal těsně před tím než jsi skočil ty blbý skály,jsem vzala znovu do ruky až nyní...Neměla jsem sílu si ho přečíst dřív.Píšeš plno krásných slov,že mě miluješ,že se ti bude stýskat,ale že se na mě tam z hora budeš pořád dívat...Nikdy na mě nezapomeneš,ale nemohl jsi zůstat na tomhle spropadeným světě...Nesnesl bys to...

Už nemůžu číst dál...Nedokážu to,už nemůžu!Přes slzy nedokážu rozeznávat jednotlivé lsova,takže věty vidím jen jako rozmazané čmáranice plné pocitů a bolesti!Snad se někdy dozvím proč jsi to udělal.Teď už ale nemůžu...Jdu za tebou,ty mi to jistě brzo vysvětlíš!

Vstala...Dívala se dolů...Stále tam viděla jeho tělo,které tam tak bezvládně leželo...Tak skála,která ji zničila ji tď vysvobodí...z toho věčného smutku a slz...Naposledy se podívala na dopis...Poslední pohled,před tím než se podívala do očí smrti...Skočila...

Opuštěná

25. září 2007 v 17:59 | A7Xka |  smutné příběhy od A7Xky

Opuštěná

Prsty u nohou rozčeřila vodu. Byla studená. Jako tísíce nožů co jí rozřezávají kůži, tahle bolest se však nemohla rovnat těm nožům, co jí bodali zevnitř. Před očima měla živé obrazy, jako na biografové pásce se jí odvíjel celý její život.
Seděla sama, ve stínu pod stromem, bylo parné léto. Na druhém konci hřišti si hrálo nespočet dětí a hlasitě povykovalo. Zalil jí ten obvyklý, skoro každodenní pocit- bylo jí do breku.
Ale přesto tam dál seděla, nezvedla se a nešla si hrát s dětmi, protože věděla že ji stejně nevezmou mezi sebe. Už několikrát to zkoušela, ale ty děti měly vyloženě zakázáno se s ní bavit. Otec pijan, matka také pochybná existence, takže jejich rodiče jim vštipovali do mysli že je špatná.
O pár let později, první třída poslední lavice a zase tak osamělá.
Devět let na to: Loučení jejich devítky, všichni tancují popíjejí a baví se společně. Jen ona sedí na jednom rohu opuštěné pohovky.
Rok na to: Přišla domů, a v kuchyni našla tělo její matky.Zavolala záchranku, ale už bylo pozdě. Odvezli ji do děcáku a dodělala školu.
V jejím malém bytečku, co se svým nízkým platem jen tak tak utáhla, ležel na stole dopis na rozloučenou. Pochybovala že ho vůbec někdo bude číst. Stála na břehu řeky. Třásla se zimou. Vyhrnula si rukáv a z kapsy vytáhla žiletku a zaryla ji do paže. Jela směrem od loktu k zápěstí a zmocňovaly se jí mdloby. Úplně zbělela a upadla přímo do vody, hlavou narazila na kámen.
Nikdo si na ní nevzpomene. Provždy bude ta šedá, tichá a stále OPUŠTĚNÁ myška…

Bez Naděje

25. září 2007 v 17:57 | A7Xka |  smutné příběhy od A7Xky
Bez naděje
Kluk - Dnes jsem tě postrádal ve škole, kde jsi byla?
Děvče- Jo… musela jsem jít k doktorovi
Kluk - Vážně? Ty?
Děvče - Nic zvláštního.. každoroční prohlídka
Děvče - Tak… co jsme dnes dělali v matice?
Kluk - Nic ti neuteklo.. jen spoustu zápisků
Děvče - OK dobře
Kluk - Jo….
Děvče- Hej .. mám otázku..
Kluk - ok , Ptej se
Děvče- Jak moc mě miluješ?
Kluk - Víš že tě miluju víc než cokoliv!
Děvče - jo…
Kluk - Proč ses ptala?
Děvče- ….>mlčí<…….
Kluk - Je něco špatně?
Děvče- Ne, všechno je v pořádku
Kluk - Dobře
Děvče - Jak moc ti na mě zaleží?
Kluk- Chtěl bych ti dát celý svět v úderu srdce kdybych mohl..
Děvče- Chceš?
Kluk - Samozřejmě že ano! >povzdech< je něco špatně?
Děvče - Ne všechno je v pohodě
Kluk - Určitě?
Děvče- Ano
Kluk - Dobře.. já doufám..
Děvče - Chtěl bys pro mě zemřít?
Kluk - Kdykoliv bych se pro tebe třeba zastřelil miláčku.
Děvče - Opravdu?
Kluk - Kdykoliv. Ale teď vážně , není něco špatně?
Děvče - Ne.. Já sem v pohodě, ty si v pohodě , my jsme v pohodě, všechno je v pohodě.
Kluk - ….. ok
Děvče - Dobře.. musím jít uvidíme se zítra ve škole
Kluk - Dobře .. Ahoj.. MILUJU TĚ
Děvče - …. Taky tě miluju , pa
DALŠÍ DEN VE ŠKOLE
Kluk - Čau, neviděl si dneska mojí holku?
Kamarád - ne
Kluk - >povzdech<
Kamarád - Ani včera tu nebyla
Kluk - Já vím… Celou noc měla obsazeném telefon..
Kamarád - Hele vole tak víš jaký holky někdy jsou..
Kluk - jo.. ale ona ne
Kamarád - Nevím co ti mám ještě říct …
Kluk - Tak dobře.. Musím jít na Angličtinu , uvidíme se po škole
Kamarád - ok , já jdu na chemii (je tam psáno silence = věda… nepodstatný)
TU NOC
-crrr-
-crrr-
-crrr-
-crrr-
-crrr-
Děvče - Prosím?
Kluk - Ahoj
Děvče - [Oh] čau
Kluk - Ty jsi dnes nebyla ve škole?
Děvče - [Oh] Musela jsem jít na nějaký vyšetření
Kluk - Jsi nemocná?
Děvče - Hmm …. Musím jít, na druhé lince mi volá máma
Kluk - Počkám
Děvče - Může to trvat dlouho.. zavolám Ti později
Kluk - Dobře… Miluju Tě miláčku
>>Hodně dlouhá pauza<<
Děvče - (se slzou v oku) podívej, budeme se muset rozejít
Kluk - Cože???
Děvče - Je to to nejlepší co pro nás teď můžu udělat
Kluk - jo?
Děvče - Miluju tě
>>klik<< ((položení sluchátka))
DĚVČE NEBYLO VE ŠKOLE 3 TÝDNY A NEZVEDÁ TELEFONY
Kluk - Čau vole…
Kamarád - čau
Kluk - Co se stalo?
Kamarád - Nic.. hele mluvil si se svojí ex?
Kluk - ne
Kamarád - Takže si neslyšel?
Kluk - Neslyšel co?
Kamarád - Hmm , nevím jestli bych měl být ten co ti to řekne
Kluk - Vole! Co to kurva… MLUV!!!
Kamarád - [Oh] … zavolej sem 433-555-3468
Kluk - ok
PO ŠKOLE KLUK VOLÁ NA TO ČÍSLO
Hlas - Dobrý den, okresní nemocnice , sesterské oddělení
Kluk - [Oh] musel sem si splést číslo … Sháním svojí kamarádku
Hlas - Jaké se jmenuje pane?
((Kluk dává informace))
Hlas - Máte správné číslo, to děvče je jednou z našich pacientek
Kluk - Opravdu?? Co se stalo? Jak jí je?
Hlas - číslo jejího pokoje je 646 budova A , oddělení 3
Kluk - CO SE STALO?
Hlas - Prosím přijďte a můžete ji vidět
Kluk - POČKEJTE! NE!
-tůůůůůůt-
-tůůůůůůt-
-tůůůůůůt-
KLUK JDE DO NEMOCNICE…. DĚVČE LEŽÍ NA NEMOCNIČNÍ POSTELI
Kluk - Panebože! Jsi v pořádku?
Děvče - ……….
Kluk - Miláčku! Mluv se mnou!
Děvče - Já…
Kluk - Ty co? Ty CO?
Děvče - Mám rakovinu… a žiju na přístrojích
Kluk -…….. (strašně moc se rozpláče ) …….
Děvče - Dnes mi ty přístroje odpojí ….
Kluk - CO??
Děvče - Chtěla jsem ti to říct.. ale nemohla jsem
Kluk - Neřekla si mi to?!
Děvče -Nechtěla jsem ti ublížit
Kluk - Ty mi nikdy nemůžeš ublížit!
Děvče - Chtěla jsem jen vidět že cítíš to stejné co já .
Kluk - ??
Děvče - Miluju Tě víc než cokoliv! Chtěl bych ti dát celý svět v úderu srdce kdybych mohl.. Kdykoliv bych se pro tebe třeba zastřelil .
Kluk - ……
Děvče - Nebuď smutný , miluju Tě a pořád tady budu s tebou
Kluk - Tak proč si se se mnou rozešla?
Sestřička - Mladý muži.. návštěvní hodiny jsou u konce
KLUK OPOUŠTÍ POKOJ..DĚVČE JE ODPOJENO OD PŘÍSTROJŮ A UMÍRÁ
Ale co chlapec neví je proč mu děvče kladlo ty otázky, chtěla aby to řekl na poslední chvíli, a rozešla se s ním jen proto že věděla že jí zbývají pouze 3 týdny.
A myslela si že ho tím ušetří trápení když se rozejdou než umře.
DALŠÍ DEN
Chlapec byl nalezen mrtvý se zbraní v ruce. VZKAZ ZNĚL : Řekl jsem jí že bych se pro ni zastřelil …. Stejně jako ona řekla že by pro mě zemřela…

Neděle

25. září 2007 v 17:55 | A7Xka |  smutné příběhy od A7Xky
Neděle
Sandra stála zpět na sídlišti, všechny ty paneláky jí připomínaly krabice. Bezbarevné, nudné, někde neobjeví nápis a pak zase šeď. Rozhlédla se po tom všem stereotypu a pak pomalými kroky došla k její krabici. Nastoupila do výtahu a zmáčkla číslo 8. Výtah se ale nerozjel, někdo otevřel jeho dveře. K Sandře přistoupily dvě dívky asi stejného věku. Obě se smály, asi nikdy nepoznaly co je to mít strach, přijít o někoho blízkého.. Obě dvě měly totiž na starosti jiné věci než se zajímat o ostatní lidi a to byl jejich vzhled. Sotva si všimly dívky stojící v rohu výtahu věnovaly jí povýšený pohled a nenápadně ji začaly pomlouvat aniž by ji poznaly. Nelíbilo se jim asi to jak byla oblečená, možná se jim nelíbily její černé dlouhé vlasy, nebo rozmazaný make-up. Dívky se začaly hlasitě smát kdykoliv se na Sandru podívaly. Sandra rychle sklopila svůj zrak a koukala se na špinavou podlahu výtahu. Konečně osmé patro. Pomyslela si radostně a co nejrychleji to šlo opustila výtah. Když přišla domů všude bylo ticho. Sandra vešla do svého pokoje a pustila si přehrávač. Sedla si ke svému stolu a z první zásuvky si vyndala papír a pero. Nejdřív přemýšlela co napsat ale nakonec začala psát první co jí napadalo:
Mami, promiň že jsem neměla dost odvahy k tomu, abych ti řekla to, co se ti tu snažím sdělit. Měla jsem tě vždy ráda a vím že i ty mě i když jsi to neuměla dát pořádně najevo. Moc mě mrzí že jsem ti nikdy nedokázala pomoci a že jsem ti nikdy nerozuměla. Promiň že jsem takový srab. Své problémy jsem vždy řešila jedním způsobem a jiný jsem bohužel už nenašla. Mám tě moc ráda a věř mi, že kdybych věděla jak to změnit, tak bych to neudělala. Nashledanou v nějakém příštím a doufám že pro nás pro obě lepším světě.
Tvá Sandra
Dopis si po sobě naposled přečetla a položila ho v obývacím pokoji na stůl. Vešla do svého pokoje a znovu pustila smutnou písničku. Lehla si na postel a podívala se na 10let starou fotku na které se s mámou a tátou smějí do objektivu. "Miluji vás!" To byly její poslední slova. Pak už jen vzala žiletku a koukla se na své zápěstí které bylo celé zjizvené. Žiletkou silně přejela přes tepnu, chvilku si držela ruku před očima ale pak už jí ztěžkla spadla na postel vedle ní. Dívala se, jak bílé povlečení zaplavuje krásná rudá krev. Celé její tělo zalilo teplo. Chtělo se jí strašně spát. Naposledy se usmála a pak…

Další články


Kam dál